Dobrodružství víry a lásky

Folkové písničkářství se k nám vkradlo před polovinou šedesátých let v masce protestsongu. Písně proti „válkám a zvůli mocipánů“ zpočátku naplňovaly požadavek angažovanosti, jaký na umění kladli arbitři socialistické kultury. Písničkáři ale brzy převzali roli mluvčích méně konformní části zdejší mládeže a při svých vystoupeních reagovali na společenské i politické události. To jejich hlasům přidalo na váze zvlášť v po chmurném závěru dekády. V roztříštěné společnosti, jež se stáhla do soukromí, působili nejodvážnější z nich ještě několik let jako svérázní misionáři svobodného myšlení, jenže jejich klubová vystoupení byla postupně zakazována a režim nakonec většinu z nich vyštval do exilu (kam už v roce 1969 odešel „prorok“ Karel Kryl). Jednu z těch, kteří odešli, písničkářku Dášu V okatou, znal v 70. letech jen nejužší kruh zasvěcenců a dodnes o ní ví jen málokdo. V roce 1968 jí totiž bylo teprve čtrnáct. Skládat písničky sice začala už jako školačka, nestihla s nimi však veřejně vystoupit, když se to ještě smělo, a tak nezažila ani těch příslovečných pět minut slávy. V polovině sedmdesátých let, kdy vrcholilo první období zákazů a kriminalizace alternativní kultury, se vnořila rovnou do undergroundu. Širší veřejnost si dnes o její tvorbě může učinit představu především na základě čtrnácti písní z loňského profilového CD nazvaného jednoduše: Dáša V okatá. Prodejci se o ně sice neperou, ale V okaté první oficiální tuzemská nahrávka rozhodně stojí za pozornost: nabízí…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










