V jednom ohledu je na tom Jihoafrická republika podobně jako Zimbabwe. Zemědělská půda je až z devadesáti procent majetkem bílých farmářů. Obě země se však zásadně liší ve způsobu, jakým se pokoušejí tuto historickou danost změnit. Zatímco zimbabwský prezident Robert Mugabe dal povel k násilnému obsazení farem a vyhnání bělošských majitelů, jeho jihoafrický protějšek Thabo Mbeki se snaží prolévání krve zabránit a majitelům nabízí finanční kompenzaci. Farmy - to jsou v obou zemích sta- až tisícihektarové areály, zásobující potravinami podstatnou část obyvatel a vyvážející zemědělské produkty do celého světa. V mnohých případech jde o prosperující plantáže, které se specializují na monokultury jako tabák, bavlna, obiloviny, citrusy či banánovníky. Hlavní pracovní silou, podobně jako v průmyslu nebo v dolech, je černošské obyvatelstvo. Některé farmy jsou sice v rukou černých Jihoafričanů, ponejvíce v severovýchodních provinciích Mpumalanga a KwaZulu-Natal, stále to však neřeší podstatný problém: jak potvrdili mnozí bezzemci tmavé pleti, jejich přáním by bylo získat vlastní políčko v blízkosti králu (vesnice), aby si mohli, tak jako v minulosti, sami obstarat obživu. Ovšem kmenoví náčelníci požadují, aby se celé části farem staly klanovým majetkem. Oni, náčelníci, by pak příslušníkům kmene přidělovali jednotlivá pole. V Jihoafrické republice byla v poslední době zaznamenána řada útoků na bělošské farmáře. Několik usedlíků přišlo o život či utrpělo zranění, včetně jejich…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 33 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
