Provolit se k normálu
Šest týdnů po senátních a krajských volbách je vymalováno: Senát má nové vedení, v ustavujících se krajích už také panuje jasno o koalicích a do svých křesel usedají první hejtmané. Stalo se zvykem vyvozovat z voleb do Senátu a nově i do krajských sněmů kdovíjaké trendy v náladách voličstva. Malá volební účast ale tato hodnocení devalvuje. Větší smysl má sledovat trendy v chování politických stran a jejich vzájemné náklonnosti. Vždyť křesla čekají na rozdělení, ať už o jejich obsazení hlasoval jakkoli malý počet voličů.
Lesk a bída čtyřkoalice
I v novém složení zůstává Senát málo výrazným sdružením většinou málo výrazných straníků na nevděčnou práci. Je to dobře. Teď, kdy se nezdařilo ani napotřetí, snad už definitivně vyhasne představa horní komory plné zázračných solitérů a solitérek. Kde je taky v tak malé zemi brát? Před otázkou „Kde brát a nekrást“ stála i čtyřkoalice, která Senát ovládla. Má v něm devětatřicet křesel, s dvěma sympatizujícími nezávislými senátory dá dohromady většinu, a nikdo jí proto nemohl upírat právo na výběr šéfa Senátu. Volba padla na Petra Pitharta. V Pithartovi se vrací historicky první předseda a nemá cenu jej předem v jeho staronové roli zatracovat. Hned tu ale je i varovné znamení, které svědčí o jeho neutuchajícím pojetí politiky jako kýče: okázalost, s níž pro sebe tentokrát, když měl volbu v kapse,nehlasoval (tak, jako pro sebe hlasoval před čtyřmi roky). Při hezkém počasí zbude prostě Pithartovi vždycky čas…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
