Koncem minulého měsíce, 29. ledna, dovršil sto dnů v úřadě Abdurrahmán Wahíd, který byl na podzim jako první indonéský prezident po dlouhé době zvolen ve svobodných volbách. Oslavám však předcházely spekulace, že armáda chystá převrat. Do jaké míry je takové riziko ve čtvrté nejlidnatější světa vážné?
Doufám, že odejde
Wahíd odjel na čtrnáctidenní cestu po evropských a asijských státech - skvostný důkaz bezstarostnosti, síly či obého dohromady - a zahájil odtud zajímavou dálkovou konverzaci s generálem Wirantem, významným představitelem armády. V Davosu 31. ledna Wahíd řekl, že až se vrátí do Jakarty, požádá Wiranta (který jeho předchůdcům sloužil jako náčelník generálního štábu a ministr obrany), aby odstoupil z funkce ministra pro koordinaci politických a bezpečnostních záležitostí. O den později Wahíd v Londýně prohlásil, že už k tomu Wiranta vyzval. „Doufám, že rezignuje, než se vrátím,“ řekl v Římě 5. února. V Dillí, kam dorazil 7. února, odpověděl na otázku, zda Wiranta propustí, takto: „Propustit je příliš tvrdé slovo. Já ho požádám, aby odešel. "Wiranto do zemí, v nichž se Wahíd zdržoval, neadresně vzkázal: "Z vlastní vůle neodstoupím, protože by to mohlo být interpretováno jako doznání viny. A já se žádné nezákonné aktivity nedopustil. " Wirantův právní poradce novináře ujistil, že mezi Wahídem a Wirantem nepanuje žádná animozita. Naopak: "Až Gus Dur (Wahídova přezdívka) přiletí do Jakarty, chce ho Wiranto vyzvednout na letišti. “…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
