Zásah Aliance v Kosovu přinesl zúčastněným zemím jisté problémy. Na jednu stranu akce splnila účel: zastavila etnické čistky Miloševičových zabijáků a odvrátila katastrofu ženoucí se na Balkán. Z druhé strany ovšem kosovská mise vyostřila jistou nejednotnost mezi aliančními zeměmi, ukázala rozpory ve vedení armád a nedostatky ve výzbroji. Několik omylů při bombardování přineslo smrt 250 nevinným lidem. V poslední době se také na Alianci kvůli zásahu snesly dvě žaloby. První podal u Mezinárodního soudního dvoru OSN v Haagu jugoslávský prezident Miloševič na deset zemí, které se aktivně účastnily bombardování. Druhou doručilo Mezinárodnímu tribunálu pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii devět západních právníků vedených Kanaďanem Michaelem Mandelem - a týká se osmašedesáti politických představitelů aliančních zemí včetně českého prezidenta Václava Havla, ministra zahraničí Jana Kavana a ministra obrany Vladimíra Vetchého. Naši představitelé žalobu „zaregistrovali“, ale zatím „nemají potřebu se k ní vyjadřovat“.
Neprůstřelné OSN
Podstata obou žalob je stejná. Aliance zaútočila proti nezávislému státu bez mandátu OSN. Šlo tedy o činnost výslovně zakázanou Chartou Spojených národů. Navíc při ní byli zabiti civilisté. Projednávání Miloševičovy žaloby by mělo začít po půlroční lhůtě, kterou obviněné státy dostaly k vyjádření. Stížnost právníků se zatím prověřuje. „Nikdo není nad zákonem, ani NATO. Tribunál nemůže opomíjet podněty k vyšetřování,“ řekl…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 27 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
