Je Česká republika zemí, která se přílivu cizinců uzavírá, nebo naopak? Podle vicepremiéra Vladimíra Špidly by sice příliv cizinců mohl zvrátit klesající trend české demografické křivky, zákony šly ale zatím opačným směrem. „Společnost je schopna absorbovat pouze určité množství cizorodého prvku, pak se zvedá odpor,“ psalo se na vysvětlení letos v lednu ve zprávě ministerstva vnitra, proč přijmout přísný cizinecký zákon. Krátce poté ale dala Evropská unie Česku najevo,že pokud se chce stát jejím členem, musí přijít s poněkud jinými argumenty. Právě na doporučení Unie má česká vláda pro „cizorodý prvek“ připravit přívětivější podmínky. Jak takové podmínky vypadají, popisuje čerstvě schválená vládní koncepce.
Tvoř, ale jinde
Krátce po pádu komunismu získala ČR ve vztahu k cizincům pověst liberální země.Azyl s právem na získání občanství vydávala nejen občanům z nepochybně krizových zemí, jako například Vietnamu, ale také občanům Rumunska či Bulharska. Možnost práce a dočasného pobytu byla rovněž snadná: až na Ukrajince a Vietnamce, pro jejichž zaměstnávání stanovil stát kvůli velkému zájmu kvóty, stačilo přijet a podat si na cizineckou policii žádost. Díky tomu se také národnostně homogenní Čechy zaplnily podle oficiálních čísel zhruba dvěma stovkami tisíc cizinců. Stále zde ale netvořili bezmála desetinu populace, jak je tomu v sousedním Rakousku či Německu. Přesto začal český stát v průběhu devadesátých let svoji cizineckou politiku zpřísňovat.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
