V úterý, v den výročí ruské bolševické revoluce, Američané zvolí nejvlivnějšího muže planety. V nejvyrovnanějším souboji za posledních 40 let si v průzkumech texaský guvernér George W. Bush udržuje malý náskok před současným viceprezidentem Alem Gorem. Ale konečný vítěz bude znám až po sečtení hlasů na západním pobřeží - ve středu ráno středoevropského času. V posledních dnech oba kandidáti nasadili strhující finiš. Denně nalétali přes 1000 kilometrů, absolvovali minimálně tři volební mítinky a nespočet setkání s novináři. Gore vedl jeden den kampaň na Floridě a v Tennessee, druhý den v Michiganu a Missouri a další den v Kalifornii, Oregonu a Seattlu. Jeho soupeř se tomuto tempu hladce vyrovnal. Tento frenetický průběh závěru kampaně vybízí k otázce: Rozhodne se snad ve volebních místnostech o bytí a nebytí Ameriky?
Za co může prezident
Nic není dále od pravdy. Spojené státy prožívají v posledních osmi letech neuvěřitelnou ekonomickou prosperitu, hospodářský růst se nezastavuje, Dow Jonesův index na Wall Streetu se v éře prezidenta Clintona zečtyřnásobil, republikánský Kongres proměnil deficit v rozpočtový přebytek a americký dolar stále posiluje. Znamenala by tedy volba Bushe juniora konec amerického boomu? Byl by Goreův triumf zárukou dalšího blahobytu? Samozřejmě že ne. Ačkoli se současná administrativa snaží boomem chlubit a tvrdí, že bez Clintona by ekonomický zázrak nenastal, musíme připomenout, že to byl Ronald Reagan, kdo svými…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
