I s davem lze vyjednávat

Ivan Brezina píše v polemice Po učení z krvavého září (Respekt č. 44/2000) o „ekologickém aktivistovi“, kradoucím štangle paprikášů v průběhu Global Street Party v květnu 1998. V tomto bodě lze polemizovat o přesném vymezení a používání některých pojmů. Proč jsou ti, kdo rozbíjeli výlohy v centru Prahy,nazýváni „odpůrci globalizace“? Probíhající demonstrace se jistě staly vítanou záminkou agresivním jedincům pro destruktivní ventilaci svých nezpracovaných komplexů. Potom ale, zdá se mi, je pro takové osoby důležitějším znakem spíše násilnost či agresivita než antiglobalismus.

Žádná tupá masa

Ivan Brezina vše vysvětluje davovým chováním, „které tak skvěle popsal francouzský sociolog Le Bon“. Gustave Le Bon v roce 1895 tvrdil, že dav lidí se řídí pouze a jen primitivními impulzy a nepoužívá racionální úvahy.Lidé se pak odváží agresivního a destruktivního chování i přesto,že by jinak takové jednání odsoudili. Podle Le Bona je tomu tak proto, že se přestávají řídit vlastním svědomím a dělají to, co dělá celý dav.Pro okolí z toho například vyplývá, že s takovým davem je nemožné se rozumně domluvit, neboť neslyší a nepřijímá racionální argumenty. V Le Bonově teorii našly podporu mnohé extrémně brutální zásahy politické moci proti masovým demonstracím. Tragické důsledky mělo například chování policie na stadionu v Hillsborough, kdy její příslušníci rezignovali na komunikaci s…