Během dvou zářijových týdnů umrtvily západní Evropu demonstrace, nepokoje, blokády silnic i celých městských center. Kontinent se zachvěl. Důvodem všeobecného pozdvižení přitom nebylo nic jiného než nárůst ceny jednoho druhu zboží. Logicky tím vznikla otázka: pokud dokáže evropským blahobytem a stabilitou otřást pouhých třicet dolarů za barel ropy, co se stane v okamžiku opravdové krize? Možných odpovědí je celá škála. Ta umírněně optimistická zní, že pokud bude zářijový chaos správně pochopen, mohl by přinést ulehčení a pokrok.
Velká naftová revoluce
V uplynulých dnech mohl svět sledovat první náznak globálních nepokojů a chaosu, šířících se napříč celým kontinentem. Paradoxně se tak stalo v blahobytné a zdánlivě stabilní Evropě. Události se ale šikovaly tak pozvolna a nenápadně, že zaskočily prakticky všechny včetně politiků. Co se vlastně stalo? Po dvou letech postupného růstu překročila cena ropy počátkem září dosavadní maximum 90. let a přehoupla se přes třicet dolarů za barel. Úměrně tomu samozřejmě stouply i ceny benzinu a nafty. Následně vypukly demonstrace francouzských řidičů a zemědělců. To ještě nikoho nepřekvapilo - Francouzi se bouří často a rádi. Tentokrát demonstranti žádali snížení daně z benzinu, která se ve Francii už několik let drží na zhruba šedesáti procentech. Dosud poměrně všední a předvídatelná situace ale získala nový rozměr devátého září, kdy premiér Lionel Jospin tlaku rebelů nečekaně ustoupil a slíbil, že během…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
