Bezmála každý druhý mladý člověk u nás už dva roky začíná svou kariéru na úřadu práce. Podíl těch, kteří si hned po škole jdou pro sociální dávku, přitom dramaticky roste. Zatímco v roce 1998 se na pracovním úřadu zaregistrovalo asi 40 tisíc ze 112 tisíc čerstvých absolventů škol, o rok později to bylo už 27 tisíc ze 63 tisíc absolventů a letos se čeká zhruba polovina z 61 tisíc lidí, kteří vyjdou ze škol. Jak je to možné? Jaké jsou příčiny takového neradostného stavu a jak jej změnit?
Za stejné peníze
Na této situaci se samozřejmě podepsal rostoucí počet lidí bez práce: z 287 tisíc v lednu před dvěma lety se zvedl na současných 469 tisíc. Podíl absolventů na celkovém počtu nezaměstnaných se už několik let pohybuje kolem 15 procent a nijak zásadně se nemění, přestože v posledních dvou letech vycházelo ze středních škol zásluhou zavedení deváté třídy méně dětí: loni končili převážně maturanti, letos naopak učni. Skutečné kořeny toho, že si skoro každý druhý člověk jde hned po škole pro sociální podporu, musíme hledat jinde.První zádrhel je očividně v naší vzdělávací politice. Bez práce je totiž každý čtvrtý člověk se základním vzděláním, ale jen každý čtyřicátý vysokoškolák (viz graf). „Naše učňáky nevychovávají takové lidi, o které mají zaměstnavatelé zájem,“ říká Lenka Vylítová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. "Zaměstnavatelé nechtějí úzce specializované dělníky, ale lidi s přenositelnými dovednostmi. Zvlášť malý podnik potřebuje…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 26 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
