Úmrtí Johna Garanga, prvního viceprezidenta Súdánu, znovu otevírá otázku budoucnosti krveprolitím zmítané země.
V troskách vrtulníku zahynul předposlední červencový den v Súdánu John Garang, vůdce jižních rebelů. Jeho smrt vyvolala násilnosti v ulicích metropole Chartúmu, kde zahynulo více než sto lidí. Představitelé jižních povstalců i vlády, kteří uzavřeli letos v lednu po 21 letech bojů mírovou dohodu, vyzvali sice k ukončení násilí, nicméně nepokoje vzbuzují obavy z nového kola občanské války.
Z plukovníka dezertérem
Život Johna Garanga ilustruje konflikt mezi súdánským převážně arabizovaným severem a animisticko-křesťanským jihem. Ten vypukl již rok před získáním nezávislosti v roce 1956. Část domorodých jednotek se vzbouřila v obavě, že v novém státě převládne islám a arabsky mluvící seveřané. O osm let později pak vypukla naplno občanská válka, která stála přes půl milionu obětí.
Tehdy sedmnáctiletý Garang pocházející z křesťanské rodiny kmene Dinků chtěl jít bojovat. Ale jeho příbuzní ho místo toho poslali, po dohodě s povstalci, na studie nejprve do sousední Tanzanie a potom do Spojených států. Tam získal titul bakaláře ekonomie a znalost angličtiny. Na základě mírové dohody z roku 1972 pak vstoupil do súdánské armády. Zde strávil jako profesionální voják jedenáct let, stal se plukovníkem, absolvoval kurzy v USA a získal doktorát ze zemědělské…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 62 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
