Debaty o sociálních reformách se točí především kolem důchodů či podpory zaměstnanosti. Ve stínu pozornosti tak zůstávají například problematické programy na podporu lidí se zdravotním postižením.
Problém osob zdravotně postižených (OZP) u nás není nijak okrajový. Více než jeden z deseti Čechů nosí v kapse kartičku OZP. Postižení je celá řada od cukrovky přes mentální poruchy až po problémy vyjít do schodů. Z více než jednoho milionu postižených jich pracuje nebo hledá práci pouze 168 tisíc. O tom, co dělají ostatní, se toho moc neví. I počet oficiálně registrovaných nezaměstnaných přitom roste. Zatímco v roce 1994 jich v této skupině bylo 22 tisíc, loni již 75 tisíc. To představuje specifickou míru nezaměstnanosti přesahující neuvěřitelných 40 %. Kdybychom brali v potaz i velkou skupinu těch, kteří hledání práce vzdali, byla by míra nezaměstnanosti ještě vyšší. Důvodem jsou zřejmě jednak rostoucí nároky na zaměstnance na trhu práce, jednak málo účinné programy mající zaměstnanost tělesně postižených podporovat.
Dotace a výkupné
Stejně jako v mnoha evropských zemích mají i u nás firmy s 25 a více zaměstnanci povinnost zaměstnávat alespoň 5 procent OZP. Podniky, které tak nečiní, musí zaplatit roční „výkupné“ ve výši 2,5násobku průměrné měsíční celostátní mzdy za každého chybějícího postiženého. Stát loni na výkupném vybral tři čtvrtě miliardy korun. Srovnatelný objem peněz stát vyplácí na příspěvek speciálním firmám,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
