Jak bude vypadat a co bude dělat NATO v měnícím se světě jedenadvacátého století? O tom se v Alianci jedná už několik let - a poslední rok při tom u stolu sedí i Češi. Zatím poslední schůzka na toto téma byla před dvěma týdny v americkém Norfolku. Náčelníci jednotlivých generálních štábů na ní probírali především rostoucí „globální odpovědnost“ NATO a shodli se, že Aliance se neobejde bez své vlastní, akceschopné a dobře vyzbrojené armády. Na jejím vzniku a rozpočtu by se měly podílet všechny členské země. Dozvědět se od českých vojáků a reprezentantů, jaký bude náš spojenecký přínos, je však zatím - jako obvykle - nemožné.
Hurá do Kosova
Jedním ze zásadních problémů Aliance je dnes vojenské zaostávání Evropy za USA. Propast je tak velká, že už podle generálního tajemníka NATO George Robertsona ohrožuje spolupráci ve válečných operacích. Do jediných dvou samostatných operací Aliance - v Bosně a Kosovu - poskytli Američané osmdesát procent vojáků i výzbroje. Pod tlakem tohoto drtivého nepoměru pracuje NATO usilovně na změně své strategie a připravuje společné pohotovostní jednotky, do kterých by měli vstoupit i čeští vojáci. Zdejší politici a generálové však nejsou schopni ani rok po našem vstupu do Aliance říct, čím konkrétně našim spojencům přispějeme. Úroveň a cenu českého partnerství dodnes dokumentuje náš podíl v mírových silách v Kosovu (KFOR). Kabinet nejprve rozhodl, že tam odjede stodvacetičlenný kontingent, nejmenší ze zemí Aliance.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 26 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
