Lhát se (někdy) nesmí

Budovatelé „nejsložitější stavby“ českého socialismu i kapitalismu - jaderné elektrárny Temelín - se po čtrnácti letech konečně dočkali: začalo zavážení paliva pro zkušební provoz. Start Temelína plánovaný na květen 2001 tak učinil velký krok k definitivě. Jisté podvratné živly sice stále ještě působí, ale i s nimi možná brzy proběhne krátký proces. Úvahy o bezpečnosti a smysluplnosti Temelína by se totiž mohly stát v Česku zločinem. S novinkou trestat zastánce opačného názoru kriminálem přišel trochu překvapivě novinář - redaktor časopisu Quo Ivan Brezina. Před deseti dny poslal na policii udání, že publicistka Jarka Stuchlíková veřejně znevažuje stavbu Temelína a štve tmářskými pověrami lidmi proti jaderné energetice. Pokud by policie a soud přijaly Brezinovu argumentaci za svou, znamenalo by to pro Stuchlíkovou až tři roky natvrdo a pro českou veřejnost konec svobodné diskuse.

Úhle pohledu

Osmého června vyšel na titulní straně Lidových novin text s názvem „Temelín: je čeho se obávat“. Autorka, česko- britská publicistka Jarka Stuchlíková, v něm v podstatě konstatuje, že rozhodnutí o stavbě jaderné elektrárny se tak silně dotýká života nás všech, že jej nemůžeme nechat jen na „nezávislých odbornících“. Vždyť i v Británii odborníci halasně deklarovali neškodnost tamního jaderného komplexu Sellafield, nicméně jeho zaměstnanci a jejich děti teď prý trpí rakovinou mnohem víc, než je v kraji zvykem. Sellafield navíc podle autorky zamořuje Severní…