Zatímco v Česku debata o zásadní reformě penzijního systému po nástupu ČSSD na dlouho usnula, ve Spojených státech kvůli ní dnes naopak viceprezident Al Gore a texaský guvernér George W. Bush vedou ostré řečnické souboje. I dnešním čtyřicetiletým Američanům hrozí to, co jejich vrstevníkům ve vyspělých zemích (včetně České republiky): na státní penze pro ně už nebude dost peněz. S prodlužujícím se věkem přibývá stále více důchodců, ovšem na druhé straně se rodí stále méně dětí, které by na ně měly jednou vydělávat. Své návrhy už předložili Bush i Gore. Mohou být v něčem inspirativní i pro nás?
Češi věří státu
Průměrný Američan je na státní penzi závislý mnohem méně než jeho český protějšek. U nás tvoří drtivou většinu příjmů starých lidí erární důchody, k nimž před šesti lety přibyla - jako doplňkový zdroj - možnost dobrovolného spoření v penzijních fondech se státním příspěvkem. O důvěře ve stát vypovídá i průzkum STEM z roku 1998, podle nějž si 40 procent Čechů žádné úspory na stáří nedělá. Přestože každý z nás odvádí na státní důchodový účet 26 procent svého platu (většinu této sumy na výplatní pásce nevidíme, protože se skrývá pod označením „příspěvek zaměstnavatele“), už dnes je však tato společná kasa ve schodku. Zatím ho doplácíme z daní, jenže za dvacet let už schodek dosáhne téměř třetiny českého HDP. Proto liberální ekonomové už řadu let navrhují, abychom po vzoru Nizozemí, Švýcarska a nejnověji i Polska a Maďarska zavedli tzv.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
