Průtahy a nové spory provázejí snahu rakouské vlády pozdě, ale přece alespoň finančně odškodnit statisíce lidí, které v letech 1939–45 nacisté zavlekli do tehdejší Východní marky na otrocké (koncentrační tábory) a nucené („totální nasazení“) práce. Nedávný průlom ve vleklých jednáních Německa a USA o téže problematice sice zmocněnkyni rakouské vlády Marii Schaumayerovou naplnil optimismem, všechny překážky na cestě k prvním platbám ale zdaleka odstraněny nejsou.
Na řadě je Rakousko
Pravicová vláda, jež se před pěti měsíci ujala moci přes masivní kritiku všech partnerů Rakouska v Evropské unii, si odškodnění nuceně nasazených vepsala i do programu. Koaliční partner lidovců (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela, populističtí Svobodní (FPÖ), tím chtějí vzít vítr z plachet kritiků, kteří exšéfovi FPÖ Jörgu Haiderovi a dalším funkcionářům vytýkají rozporuplný přístup k éře nacismu. Schaumayerová se v minulých týdnech dohodla se zástupci Česka, Slovinska, Maďarska, Slovenska, Polska, Ukrajiny, Běloruska a Ruska, že jejich občané budou odškodněni z plánovaného Fondu usmíření. Do něho mají federální vláda, spolkové země, města, obce a průmyslová sféra vložit šest miliard šilinků, jež by se rozdělily mezi zhruba 150 000 žijících obětí. Podobně jako Berlín teď Vídeň vyjednává s Washingtonem. Cílem je zamezit žalobám proti rakouským firmám v USA po zřízení zmíněného fondu. „Právní mír je rozhodující bod,“ zdůrazňuje Schaumayerová. Stejně jako německé firmy se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
