0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Komentáře4. 6. 20003 minuty

Démon hlasu lidu

14-mobr-23-petracek2.gif • Autor: Respekt

Banální otázka: Kdo rozhoduje v demokracii? Buď zástupci lidu (poslanci), nebo lid sám (referendum). Ale kdo rozhoduje o tom, o čem ještě budou rozhodovat zástupci lidu, a o čem naopak lid sám? To už je složitější věc. V tomto bodě se jednotlivé ústavy liší, hraje tu roli územněsprávní uspořádání (švýcarská referenda na úrovni obcí, kantonů a federace) a navíc tu působí politické tlaky. A kdo rozhoduje o tom, co je vlastně demokratické? To už je úplný rébus. Zhusta se setkáváme s tím, že za demokratický postup je pokládán takový, který vede k výsledku, jaký si autor hodnocení demokracie přeje. „…mluví-li se v globalizační novořeči o osvobozování obchodu, mluví se dnes především o jeho osvobozování od demokratické kontroly, od sociálních, kulturních a ekologických ohledů.“ Tato slova napsal šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka ve vydání ze 17. května. Nejde ani tak o globalizaci, o její vzývání či zatracování. Autor se do spektra odpůrci - zastánci zařadil zcela jasně sám (snad jenom nedomyslel, že na vztahu ke svobodnému obchodu se formovala vnitřní politika Velké Británie už v 18. století, tedy dávno a dávno před érou, které se říká globalizační). Spíše jde o záměnu slov demokratický a byrokratický. Obchod omezují cla a jejich výši stanovuje vláda, jde tedy o věru složitě zprostředkovanou demokratickou kontrolu. A ještě se od ní osvobozovat? Na místě je spíše otázka, jak zde demokratickou kontrolu nastolit. Svěřit celou věc poslancům? A nebo ještě lépe…

Reklama

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc