Ptáče do Castrovy klece
Spojené státy americké, kolem roku 1850. Otrokyně žijící na plantáži v jižním otrokářském státě Kentucky se pokusí se svým šestiletým synem uprchnout na sever do svobodného státu Ohio. Od něho ji dělí stejnojmenná řeka. Při pokusu o její přeplutí naneštěstí utone, ale syn se jako zázrakem zachrání. Ujmou se ho jeho příbuzní - svobodní černí občané státu Ohio. Majitel jižní plantáže však vznese nárok na uprchlé „zboží“ - nechce být přece škodný! I chlapcův otec si přeje jeho návrat k „teplu rodinného krbu“. Platný zákon to dokonce vyžaduje - v USA platí federální Fugitive Slave Act (Zákon o uprchlých otrocích), který nařizoval jejich vydání ze států svobodných, pokud se jim tam povedlo uprchnout, zpět do států otrokářských, k jejich právoplatným vlastníkům. Svobodní chlapcovi příbuzní se však jeho vydání vzpírají. A tak je malý kluk pod namířenými puškami vyrván z kruhu svých příbuzných a pod bajonety eskortován zpět do Kentucky. Aby mohl šťastně a klidně žít spolu se svým otcem pod zářivým jižní sluncem a pálivým bičem otrokáře.
Aplaudující levice
Mnozí Seveřané, mající alespoň špetku svědomí, v první polovině minulého století uprchlé otroky raději skrývali, čímž porušovali Fugitive Slave Act, než aby napomáhali jejich opětovnému zotročení. Myslel jsem si, že každý svobodymilovný člověk s nimi musí sympatizovat. Také jsem si myslel, že emancipace jižních otroků prezidentem Lincolnem a následné zrušení otroctví 13. dodatkem americké ústavy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
