Češi, nuceně nasazení během druhé světové války na území Rakouska, měli nepoměrně lepší podmínky než podobně postižení příslušníci jiných národů. Rakouská vláda tedy chce vyplatit tuzemským obětem nižší odškodné. Češi budou mít podle dosavadního návrhu navíc tvrdší podmínky při prokazování svých nároků. To je poslední oficiální výstup jednání mezi rakouskou a českou vládou o odškodnění obětí druhé světové války. Minulý týden oznámil velvyslanec Jiří Gruša, že Rakousko ze svých nároků slevilo a že budeme mít stejné právo na odškodnění jako třeba Poláci. Punc oficiality však může informace získat až po dalším kole jednání, které se uskuteční koncem tohoto týdne. Fakt, že Češi a Moraváci měli na nucených pracích výsadní postavení, nezpochybňují ani historikové.
Výsadní postavení
„Protektorát byl součástí třetí říše,“ říká ředitel Ústavu světových dějin při Filozofické fakultě UK Vladimír Nálevka. Češi tedy byli bráni a respektováni jako občané Reichu, měli její pas a značnou volnost pohybu - na rozdíl od Poláků, Rusů, Ukrajinců, Bělorusů a dalších národů, které byly k otrockým pracím v Rakousku nebo Německu využívány. Pokud jde konkrétně o našeho jižního souseda: oficiální podklady ministerstva zahraničí, které má při jednání česká delegace k dispozici, potvrzují, že do roku 1942 odešly tisíce Čechů a Moraváků za prací do Rakouska dobrovolně. "Po anšlusu odjela spousta rakouských dělníků a inženýrů za lepšími podmínkami do Německa. Po pracovním…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
