Rok poté, co vstoupila Česká republika do NATO a občané si mohli hlasitě vydechnout, že se konečně dostali pod skutečně funkční bezpečnostní deštník, je všechno najednou jinak. Evropská unie se rozhodla, že postaví vlastní armádu. Vzhledem k tomu, že v uplynulém století by Evropané bez pomoci Američanů neuspěli v žádném vojenském konfliktu, je to rozhodnutí odvážné. A taky riskantní: vznik „evropského vojska“ může totiž narušit dosavadní atlantické spojenectví a vést Američany k úvahám o stažení svých sil z Evropy. Navíc šest členů Aliance, včetně České republiky, se rozhodnutím EU dostává do prekérní situace. Pokud se Spojené státy skutečně naštvou a omezí svůj evropský vliv, zůstane šest „neunionistických“ členů NATO v podstatě mimo jakékoli bezpečnostní struktury.
Silnější Evropu… ale jakou
Mezi USA a Francií došlo v Jaderském moři během poslední alianční akce, namířené proti Srbsku, k miniaturní „námořní bitvě“. Američané odmítali přítomnost francouzské letadlové lodi Foch a ponorek Saphir, Ametyste a Emeraude - především ponorky tam prý neměly ze spojeneckého hlediska co pohledávat. Podle francouzského kontraadmirála Alaina Coldefyho chtělo mít jeho námořnictvo svou vlastní nezávislou kontrolu účinnosti raket Tomahawk, používaných všemi armádami a vypalovaných z moře. Američané jim tyto informace prý neposkytovali. Jinými slovy, Francouzi, kteří stojí dobrovolně mimo řadu velitelských struktur Aliance, neměli na informace přímý nárok, a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
