U jídla se nemluví a o špatných knihách autorů, kteří už dokázali lepší věci, se má prý mlčet. Jenomže taková falešná ohleduplnost nakonec stejně k ničemu není, spíše je ještě urážlivější než jasné slovo. Nuže, na sklonku roku vydaná sedmisetstránková próza Vlastimila Třešňáka, nesoucí dvojtitul Evangelium a ostružina, představuje dokonalé spisovatelské fiasko. Je to kniha, která by mohla být užívána při trapičských seancích nebo předepisována hříšníkům v pekle - ty prý ďábel nejvíc trápí tím, že je nechává v mučivé nudě čekat. Kdyby bylo Třešňákovým úmyslem napsat cosi jako antiliteraturu, čili knihu pro nikoho a k ničemu, knihu, která by odnaučila brát literaturu vůbec do ruky, pak ano, skvěle se to podařilo. Je však na místě podezření, že úmysl byl úplně jiný.
Ježek Nazdaretský
Třešňákova novinka se celým názvem jmenuje neohrabaně Evangelium podle, koho Adam cestou potkal… Zabírá 610 stran (plus sto stran přepracované pohádkové novely …a ostružinou pobíd koně). Dějový rámec tvoří popis reportážní výpravy novináře Adama na koncert „The Apostels Revival Banda“ do „Jerušalámu“, kam ho jako za prvotřídní utajenou senzací pošle šéfredaktor „Karlín Herald Tribjůn“. Nevíme sice, proč je to taková senzace a proč je koncert navíc tajný, ale s jakoukoli logikou je hned v úvodu učiněn rychlý proces. Již během cesty Adam přichází na stopy původní kapely „The Apostels“, vedenou charismatickým „rokenroulovým“ zpěvákem „Ježkem Kristánem Nazdaretským“.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
