Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kultura

Shakespeare, nebo telefonní seznam

Není to tak dávno, kdy se na filozofických fakultách našich univerzit (i když nikoli na katedrách anglistiky) kladla studentům záludná otázka: Je v americké literatuře možný socialistický realismus? Zaskočeným posluchačům bylo po chvíli trapného ticha sděleno, že jakpak by ne - podívejte se kupříkladu na Hrozny hněvu Johna Steinbecka, kde autor nejen kritizuje vykořisťovatelskou kapitalistickou společnost, ale též poukazuje na cesty k nápravě, zejména na organizovaný třídní boj. Názornější příklad marxisticky chápané literatury v české minulosti snad ani najít nelze a nechuť k zideologizovaným přístupům k slovesnému umění je ve světle středoevropských dějin zcela zřejmý. Ne tak ve Spojených státech amerických.

Dějiny psali vítězové



Postmoderní literárněkritická teorie s sebou přinesla nejen smrt kantovské estetiky a ideje krásna, ale i nivelizaci žánrů a odbourávání nároků na formální aspekty daného díla. Takže na stejné úrovni stojí jak vrcholná řecká tragédie, tak žalářový záznam neznámého čínského imigranta z minulého století. A protože po staletí byly potlačovány hlasy nejrůznějších menšin (vždyť Michel Foucault kdysi prohlásil, že moc funguje prostřednictvím psaného projevu, a tudíž jak oficiální historii, tak respektovanou beletrii psali vítězové), je jím nyní v americké demokracii nutno poskytnout patřičný prostor. Což je mimochodem ústřední motto celého systému „politické korektnosti“.Na první poslech nezní takové teze špatně: dát…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].