Ve vesnici Lyčanka vzdálené asi 50 kilometrů od Kyjeva vyřvává velký magneťák na návsi diskotékové šlágry a ve spoře osvícené volební místnosti se na voliče ze zdi sebejistě usmívá úřadující prezident se svou rodinou. Jako by ho těšilo, že vyvěsit na stěnu plakáty jiných kandidátů se tady na vesnici asi nikdo neodváží. Ti, kteří již odvolili, to zřejmě neopomněli zapít, a tak je na návsi veselo. „Koho jsem volil? To je přece tajné, ne?“ uvědoměle odpovídá na otázku jeden z mužiků. Je oblečený do značně obnošeného vaťáku, ale filozoficky pokračuje: „Zvolil bych toho, kdo by měl sílu udělat v zemi pořádek. Násilí ale není síla. Kdyby mezi nimi byl někdo, kdo nestál v první řadě, když se kradlo,“ uvažuje, bez zájmu míjí volební místnost a odchází do podzimní noci.
Technologie vítězství
Úřadující prezident Kučma zvítězil ve druhém kole nad šéfem ukrajinských komunistů Symonenkem s náskokem 18 %. Překvapení se nekonalo, Kučmovo vítězství je výsledkem výborně zvládnuté a štědře financované kampaně, jejíž průběh se ani na chvíli nevymkl z rukou bývalého vrchního raketového konstruktéra, který dobře ví, že k raketovému úspěchu je nutná dlouhá a pečlivá příprava nejen štábu, ale především voličů. Pouze tak mohou peníze zplodit moc a udržet ji. „Média hrají v kampaních jen nepodstatnou roli, mnohem větší význam mají politické strany,“ prohlásil v televizním studiu Gleb Pavlovskij, jeden ze špičkových moskevských technologů ovlivňování veřejného mínění.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
