Nové slovo pro 21. století: lokalizace

V letošní Zprávě Světové banky o světovém vývoji, která právě vychází a jmenuje se Vize pro 21. století, je víckrát než „globalizace“ (ten známý termín, který bývá často a mnohdy nepřesně užíván pro všechny ekonomické, a nejen ekonomické trendy, které se týkají celé zeměkoule), zmiňována „lokalizace“ - pojem v ekonomické terminologii nový a průlomový.
Požehnání, nebo zhouba
Lokalizace označuje ekonomické, demografické a politické pohyby, které se spolu s globalizací, s níž je v blíženeckém vztahu, stanou pro příští století zásadními a určujícími. Alespoň podle prognostiků a expertů z washingtonské instituce. Nový termín bude označovat dynamicky rostoucí ekonomickou a politickou sílu měst, provincií a menších než národních komunit. Spolu s pokračující globalizací světové ekonomiky bude lokalizace podle Světové banky znamenat revoluci a pozitivní vyhlídky pro lidský vývoj, může ale také přinést chaos a znásobit lidské utrpení. Revoluce v komunikaci, dopravě a odstraňování překážek, které stojí v cestě svobodnému obchodu, nejenže „zmenšují svět“ (globalizace), ale zároveň umožňují místním komunitám a menším oblastem získávat prostředky i mnohem vyšší podíl při rozhodování o své vlastní budoucnosti. Vzrůstající touze po „místním sebeurčení“ již dnes začínají čelit vlády v Latinské Americe, jihovýchodní Asii, Evropě i Africe. První důsledky takových tendencí jsou podle Světové banky smíšené. Její vrchní ekonom Joseph Stiglitz, který šéfoval týmu…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










