0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí10. 1. 19995 minut

Hnědá škola Jonniho Hansena

Když loni na podzim oznámil vůdce dánských neonacistů Jonni Hansen úmysl založit soukromou školu pro děti svých stoupenců, přinesly o tom zprávu sdělovací prostředky mnoha evropských zemí, i české. Pozornost přitom vzbudilo nejen ideologické zaměření školy, ale i to, že dánský stát by byl nucen takovou školu finančně podporovat. Dalo by se očekávat, že plány na vytvoření neonacistické školy vyvolají v Dánsku samotném diskusi o konfliktu svobody vyjadřování a šíření rasové nenávisti. Tím spíše, že nacistická škola by vlastně zneužila konstrukci, která má pomocí finanční podpory školství napomáhat šíření demokracie. V Dánsku však zpráva vzbudila jen minimální pozornost. Abychom tuto reakci pochopili, musíme se podívat, jak funguje dánské soukromé školství.

Záleží na rodičích

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Z 2100 dánských základních škol je 1680 obecních (folkeskoler) a 420 soukromých. Soukromé školy přitom navštěvuje 12 % školáků. Soukromé školství vychází ze zásady, že stát má právo prosazovat povinnou školní docházku pouze za předpokladu, že si rodiče mohou zvolit, jakým způsobem bude dítě v základní škole vyučováno. Aby tato volba byla reálná, nesmí být školné na soukromých školách příliš vysoké. Proto stát soukromé školy finančně podporuje: dostávají příspěvek ve výši 85 % průměrných celostátních nákladů na žáka ve folkeskoler, k tomu stát přispívá na investice (výstavbu, údržbu a provozní náklady). Zbytek příjmů soukromých škol pochází ze školného, které většinou činí 500…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc