Většina je pro národní smír,
Elizardo Sánchez Santa Cruz mohl jako jeden z mála kubánských disidentů nedávno navštívit cizinu a opět se vrátit domů. V rámci své cesty přijel na pozvání nadace Člověk v tísni i do Prahy. Jeho životopis může leckomu připomenout některé osobnosti naší Charty 77. Elizardo Sánchez se narodil v roce 1944 v provincii Santiago de Cuba. Jako středoškolský student se zúčastnil demonstrací proti Batistově vládě a stal se členem Socialistické mládeže. V letech 1962–64 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí a pak působil jako profesor marxistické filozofie na havanské univerzitě. Od roku 1967 se zařadil k první vlně nenásilné levicové opozice a rok později, za to, že „zastával odlišné názory“, než jaké předepisovala vládnoucí strana, byl z univerzity vyloučen. V 70. letech pracoval v dělnických profesích. V roce 1972 byl zatčen tajnou policií za kritiku premiéra a represivního aparátu. V roce 1976 se stal jedním ze zakladatelů hnutí za lidská práva na Kubě. V roce 1980 byl zatčen a odsouzen na pět let za „nepřátelskou propagandu“. V roce 1986 byl zatčen za to, že jako první kubánský disident uspořádal tiskovou konferenci pro zahraniční novináře o situaci ve věznicích. Po svém propuštění v roce 1987 formuloval tezi národního usmíření na Kubě. V roce 1989 byl odsouzen k dalším dvěma rokům vězení za „šíření nepravdivých informací“ poté, kdy zorganizoval kampaň na obranu čtyř vysokých armádních důstojníků odsouzených k trestu smrti. V roce 1991 obdržel Mezinárodní cenu Human…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
