Minulý pátek těsně před desátou ranní přistál na letišti v ostravském Mošnově v pořadí už čtvrtý speciál z makedonské Skopje se stovkou kosovských uprchlíků na palubě. V nejbližších týdnech se podobný obrázek bude opakovat ještě třikrát a počet běženců umístěných dočasně v Česku se tak přiblíží osmi stovkám. Co bude dál, se uvidí. „Na Balkáně je válka. Případné zvyšování počtu běženců, o které se postaráme, je otázkou budoucnosti,“ popisuje opatrně nejbližší vývoj Zemanův místopředseda Vladimír Špidla. Neudržitelnost situace v přeplněných uprchlických centrech Albánie a Makedonie ale vyvolává otázku, jestli náhodou není v tuzemsku možné zařídit nový domov pro vyhnance i jinou cestou než přes vládu a ministerstvo vnitra.
Až jich bude čtyřicet
S prvními zprávami o sílícím proudu kosovských uprchlíků přišla z Francie šokující informace. Tamním úřadům se během jediného týdne přihlásilo neuvěřitelných 600 tisíc rodin s nabídkou ubytování pro zoufalé Kosovany. Politici sice svým občanům zdvořile poděkovali a prozatím smetli jejich šlechetnost pod stůl, nicméně i přesto nabízí francouzský příklad inspiraci. Je v Čechách možné rezignovat na státní systém táborů a vzít si „svého“ uprchlíka k sobě domů? Mohou ti z nás, kteří se k tomu odhodlají, počítat s tím, že jim stát pomůže nést náklady spojené s jejich solidaritou? Úředníci, kteří mají uprchlíky na starosti, tvrdí, že je to nereálné. „Na to není žádná zákonná cesta,“ vysvětluje situaci ředitel…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
