Téma kosovské války ovládlo společenskou diskusi ve všech státech NATO. Asi nejostřejší debaty vyvolal zásah Aliance v Praze. Je už všeobecně známo, že Česká republika tvoří spolu s Řeckem výjimečnou dvojici členských zemí paktu, ve kterých počet odpůrců úderu proti Miloševičovi převyšuje počet stoupenců. Nicméně spory o Kosovu se vedou i jinde. Odpověď na to, kdo se do nich zapojuje, o co v nich jde a na čí stranu se přiklánějí sympatie veřejnosti, přináší následující text.
Německo: bojová premiéra má podporu
Ačkoliv je Německo stabilním členem NATO už od roku 1955, operace v Kosovu je jeho prvním vojenským angažmá od konce 2. světové války. Všechny dosavadní průzkumy ovšem naznačují, že u občanů má zásah většinovou podporu. Výsledky v západní a východní části země jsou ale odlišné. Zatímco ve „staré“ Spolkové republice se zhruba dvě třetiny lidí (65 procent) vyslovují pro zásah, na území bývalé NDR je přibližně stejný počet dotázaných (60 procent) proti. Obecně lze konstatovat, že veřejnost projevuje o události v Kosovu silný zájem. Účast se vyznačuje především snahou lidí aktivně pomoci kosovským uprchlíkům. Stávající vlna dobročinnosti převyšuje podle pracovníků humanitárních organizací i tu, kterou vyvolaly předloňské povodně na Odře. Spolková vláda se zavázala přijmout deset tisíc uprchlíků z Kosova, kteří mají být rovnoměrně rozmístěni po celé zemi (velká část z nich už přiletěla). Němci jsou na běžence zvyklí a zatím se žádné výraznější…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
