Zemanova vláda se navenek s velkou slávou oficiálně připojuje k sankcím Evropské unie vůči Miloševičově Jugoslávii, při bližším pohledu to však vypadá spíš jako zpráva z Rádia Jerevan. Ano, i Češi sice zakážou jugoslávským letadlům přistávat na svých letištích, ale oproti stejnému kroku v EU je tu jeden malý rozdíl. Verdikt začne platit až za rok.
Nestřílejte na Bělehrad
Miloš Zeman se na jaře ještě coby vůdce opozice v televizním pořadu Karanténa označil za „fanatického příznivce EU“ a při obhajobě deficitního rozpočtu nikdy nezapomněl argumentovat maastrichtskou smlouvou a jí povolenými třemi procenty schodku. V případě „leteckých“ sankcí, které Brusel na Bělehrad uvalil počátkem září kvůli srbské agresi v Kosovu spolu s výzvou přidruženým státům ke stejnému kroku, ale premiérovo euronadšení rychle vyprchalo. Z jeho zářijové schůzky s ministry Kavanem (zahraničí) a Peltrámem (doprava) totiž vyplynul jednoznačný závěr: Jugoslávcům lety zatrhneme, ale po řádné výpovědní lhůtě jednoho roku. Stejnou taktiku, ač ji kritéria Unie teoreticky dovolují, zvolilo ze všech členských států jen Řecko, které už má tradičně jinou „balkánskou“ politiku než ostatní státy šestnáctky. Británie to sice chtěla původně zkusit také, ale nakonec Londýn po vzrušené reakci partnerů oznámil, že „jugoslávské“ lety budou i v ostrovním království zrušeny s okamžitou platností. Změnu postoje české vlády po britském vzoru nelze zřejmě očekávat. O našem stanovisku sice…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
