Václav Klaus hodnotil přijatelnost názorové platformy v ODS zhruba takto: různost uvnitř, jednota navenek. Kdyby se podíval do Izraele, na nejnovější dění ve vládní straně Likud, nestačil by se divit. Nezbývalo by mu než konstatovat: různost uvnitř, různost navenek. Poté, co počátkem roku odstoupil ministr zahraničí David Levi a jeho strana Gešer odešla z vládní koalice, se může vláda Benjamina (Bibiho) Netanjahua opírat o většinu pouze jediného hlasu. Přitom ji čeká závažný krok: stažení izraelské armády z dalších oblastí Západního břehu Jordánu a jejich předání do rukou palestinské samosprávy, jak předpokládá smlouva Oslo II. Podívejme se na události minulého týdne.
Zrádci i věrní
Ve čtvrtek 8. ledna pohrozil demisí likudnický ministr obrany Jicchak Mordechaj. Žádal, aby vláda urychleně rozhodla o dalším stažení armády ze zmíněných oblastí. Když se ho pak televizní reportér dotázal, zda odejde z vlády, pokud do tří měsíců odsun nezačne, odpověděl stručně: „Ano.“ Tři dny předtím, v pondělí 5. ledna, však likudnický poslanec Zeev Begin (syn bývalého premiéra ze 70. let) zaútočil na Bibiho z druhé strany barikády: „Postoupíte-li jediný dunam zóny B Arafátovi, udělám vše, co je v mých silách, abych tuto vládu svrhl.“ Na vysvětlenou: dunam je plošná míra odpovídající hektaru, zóna B představuje onu část území Západního břehu, kde civilní záležitosti spravuje palestinská samospráva, ale o bezpečnost se stará izraelská armáda, a Jásir Arafát je…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
