Soumrak profesorů
Zakladatel socialismu hrabě Saint-Simon přišel v roce 1803 s nápadem, aby volené kolegium jednadvaceti nejlepších vědců nahradilo papeže v roli nejvyššího Božího zástupce. Pomocí božské vědy pak měli konečně uskutečnit ráj na Zemi. Ideál nezadržitelného vědeckého pokroku poté dlouhá léta vyznávali nejen socialisté, druhá půle dvacátého století však přinesla vystřízlivění. Vědci, kteří se zabývali více výzkumem než ideologií, totiž poznali, že každý jejich objev sice odpovídá na některé otázky, daleko víc nových ale otevírá.
V českých zemích se na všemohoucnost vědy přísahalo ještě nedávno a komunistická vláda téměř dvě stě tisíc tuzemských vědců podporovala na zdejší poměry vskutku královsky - podle svých vlastních údajů jim v roce 1989 poslala 21 miliard korun a odpovědným úředníkům ani nevadilo, že naprostá většina z příjemců těchto peněz neobstojí v mezinárodním srovnání. Pád do reality byl krutý. Vědců zbylo padesát tisíc a letos se od státu museli spokojit se sedmi miliardami, v reálných cenách tedy s desetinou předlistopadových dotací. Znamená to, že česká věda bojuje o přežití? V každém případě není dost peněz pro neschopné a rozhodování o tom, kteří vědci mají úroveň a zaslouží si podporu, se stává otázkou dne.
Tituly od Husáka
Výzkumníci, kteří umějí prodávat své objevy podnikatelům, o peníze strach mít nemusí. Investice z veřejné kasy ale potřebují badatelé pracující v základním výzkumu - jejich práce se totiž zpravidla využije až…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
