Bosna a Hercegovina se chystá na obecní volby, jež proběhnou o druhém zářijovém víkendu. Nebudou to ovšem volby běžné, jak je známe z domova, nýbrž spíše jen krok v rámci daytonského scénáře, který před dvěma lety ukončil válku. Základní otázka je totiž stále stejná: Lze obnovit Bosnu a Hercegovinu jako jednotný stát? Právě před nadcházejícími volbami se ukazují základní problémy, které tomu brání.
Příliš mnoho extremistů
Válka oficiálně skončila, pro mnohé však stále trvá. Na každé straně je dost úředně tolerovaných extremistů. Většinou jde o lidi, kteří strávili léta na bojištích a pro něž je válčení pro ně normální součástí života. Bosenští Chorvati mají svou (ustašovskou) Černou legii, Žluté mravence a jiné jednotky s podobně exotickými názvy. Ostatně ani některé útvary pravidelné armády Chorvatské republiky nemají s řádným vojskem moc společného. Například jednotka Tygři má na svědomí masakry srbských civilistů. Nejznámějšími srbskými paravojenskými útvary jsou arkanovci. Tyto jednotky jsou de facto soukromým vlastnictvím Željka Ražnjatoviče-Arkana a sídlí v městečku Erdut na břehu Dunaje. Arkan je nejen kriminálník hledaný Interpolem, ale i poslanec srbského parlamentu, a jeho jméno najdeme na seznamu válečných zločinců. Mnohem větší starosti než mezinárodní soud v Haagu mu ale působí bosenští Srbové. Když je v létě 1995 stíhala v Bosně jedna porážka za druhou, mnoho tisíc jich uteklo do Srbska. Miloševič, který je do této války zahnal, se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
