Když se čerstvě jmenovaný ministr školství Jiří Gruša vrátil z nemocnice po operaci žaludku, čekal na pracovním stole po jeho předchůdci Pilipovi návrh zákona o vysokých školách: stačilo ho jen podepsat a odnést do vlády. V pátek 11. července ale uspořádal školský výbor Senátu schůzku, na kterou pozvali zástupce vedení ministerstva, vysokých škol, Akademie věd a poslance. Novopečený ministr s nimi probral navrhované paragrafy znovu. Týž den Gruša oznámil své první významné rozhodnutí: zákon vládě nepředloží, protože je na něm třeba nejméně další dva měsíce pracovat. Vzhledem k tomu, že schvalovací procedura ve vládě a v parlamentu trvá zpravidla déle než půl roku, znamená tento odklad pro české vysoké školství, že nový zákon začne platit nejdříve od září 1999 - tedy o rok později, než se původně čekalo.
Kamenní bakaláři
Důvody dalšího zdržení dlouho očekávané normy Jiří Gruša zatím důsledně tají. „Pan ministr se o vysokoškolském zákoně bude bavit až počátkem školního roku,“ odmítá otázky jeho mluvčí. Hlavním impulzem pro stažení zákona se ale pro Grušu zjevně stala právě červencová schůzka v Senátu, kterou uspořádal senátor za ODA a bývalý rektor Univerzity Palackého Josef Jařab. Co se tam ministr dověděl? „U nás se na vysokou školu stále nedostane polovina uchazečů a přitom máme na pracovním trhu poloviční počet vysokoškoláků než jinde ve světě,“ popisuje hlavní diskusní téma semináře senátor Jařab.
Západní Evropa šedesátých a sedmdesátých…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
