O tom, kdo první přišel s myšlenkou kuponové privatizace, se dodnes vedou vášnivé spory. Tomáš Ježek jako ideolog privatizace, Dušan Tříska coby její technický realizátor a Václav Klaus v roli politického štítu privatizace se už šest let nemohou shodnout, koho vlastně spásná kuponová myšlenka napadla jako prvního. Přivlastnili si ji zkrátka všichni tři. Naopak Fond národního majetku, rodný bratr kuponové privatizace, postrádá otce, který by se k němu hlásil. Ale co víc, jedna z ústředních postav české privatizace, Dušan Tříska, chce být dokonce jeho hrobníkem. Podle něj je totiž vznik FNM jednou z ústředních chyb celého transformačního procesu.
Rodinné stříbro
Koncepce české privatizace přiřkla Fondu národního majetku zvláštní roli. FNM měl za úkol pouze realizovat prodej podle privatizačního projektu, ale pravomoc určit, čí projekt je nejlepší a kdo se tedy stane vlastníkem, patřila výhradně ministerstvu pro správu národního majetku. Toto rozdělení kompetencí mezi privatizační ministerstvo a fond mělo za cíl především vzájemnou kontrolu: fond hlídal ministerstvo a ministerstvo naopak fond. Skutečně bylo co kontrolovat, protože celková suma odstátněného majetku v tzv. velké privatizaci se pohybovala v řádu téměř jednoho bilionu korun (976 miliard). Z velké privatizace vytěžil FNM asi 120 miliard korun v hotovosti, ke kterým je třeba přičíst ještě zhruba 30 miliard utržených v privatizaci malé. Tyto peníze jsou zatím uloženy na zvláštních účtech…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
