Před třemi týdny premiér Klaus prohlásil, že oddělení podniků od bank, respektive bankovních fondů, je „spíše otázkou týdnů než měsíců“. Minulé pondělí pak na toto téma měla diskutovat koaliční trojka, nakonec jí však na tak složité téma „nezbyl čas“. Každopádně následující den na žofínském manažerském fóru už premiér nemluvil o týdnech, ale pouze připustil, že tzv. odříznutí bank od podniků - stejně jako myšlenka oddělení investičního a obchodního bankovnictví - je věc, o níž „se mluví“. Co tedy můžeme čekat?
Těžkopádný systém
Důsledek skutečnosti, že banky skrze své investiční fondy vlastnicky ovládají většinu průmyslu, je už všeobecně znám: tzv. bankovní socialismus, nechtěný to produkt kuponové privatizace, nedává ekonomice potřebnou pružnost. Zástupci bankovních fondů nejsou schopni vystupovat jako tvrdí a razantní vlastníci a banky nedávají do konkurzu své dlužníky, neboť v nich mají majetkové podíly. Dochází k případům, kdy bankovní fondy brání podnikům získat ekonomicky výhodnější úvěr od konkurenčního ústavu, a také k tomu, že vedení podniku je bankovními vlastníky přinuceno vydávat dluhopisy právě prostřednictvím mateřské banky, a to přesto, že konkurenční nabídky byly pro podnik výhodnější.
I když tedy o nutnosti oddělení bank od fondů už pochybuje jen málokdo, základní otázkou je, jak toho dosáhnout. Z úst mnohých ekonomických expertů pak v posledních týdnech několikrát zaznělo, že nejlepší bude odříznout banky od podniků ještě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
