Událostí poslední doby v Bosně a Hercegovině byla bezesporu návštěva papeže Jana Pavla II. Svůj příjezd plánoval už v létě 1994, ale nedostatečné bezpečnostní záruky ze strany tradičně protikatolických Srbů tehdy návštěvu znemožnily. I letošní cesta se neobešla bez komplikací. Jen den před příletem Svatého otce byly objeveny nastražené výbušniny pod mostem, přes který měl ve svém papamobilu přejet. Pachatelé zůstali neznámí.
Kde je hlas církve
Na rozdíl od roku 1994 už Sarajevo není pod palbou, proto se od papeže nečekalo zastavení bojů. Přesto se k němu obrátila řada intelektuálů i politiků - hlavně se žádostí, aby využil svůj vliv na katolické Chorvaty a apeloval na ně v zájmu zachování jednotné Bosny a Hercegoviny.
Veřejnost v Bosně i Chorvatsku nejvíce vzrušil otevřený dopis známého spisovatele a profesora slavistiky na univerzitě v Římě Predraga Matvejeviče adresovaný papeži. Pozastavoval se nad tím, že se v kostele v centru Záhřebu konala zádušní mše za ustašovského diktátora Ante Paveliče. Pozvání na ni vyšla dokonce v novinách a kostel byl plný veteránů minulého i současného ustašovského hnutí a členů diktátorovy rodiny. Dominikánský kněz označil Paveliče za mučedníka, který v nebi bdí nad chorvatským národem. Matvejevič poprosil papeže, aby se v zájmu samotné katolické církve od takových akcí distancoval.
Varující je příklad srbské pravoslavné církve. Ta na svém synodu prohlásila srbského prezidenta Miloševiče odpovědným za…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
