Výstavní prostory Městské knihovny se změnily v neskutečný labyrint surrealistického dobrodružství: architektonické řešení Emila Zavadila nás hned po vstupu vtahuje do zcela nově vyřešeného prostoru, v němž soustava zrcadel znejasňuje orientaci a zvýrazňuje vchod do novodobého bludiště. Jeho cílem ovšem není bloudit, ale být totálně pohlcen fenoménem, který je Galerií hlavního města Prahy prezentován nanejvýš přesvědčivě - surrealismem v Čechách od jeho vzniku až do počátku padesátých let.
Velká dvojka
Pro tento účel byla zvolena cesta nejméně jednoduchá: pokusit se vystavit nejen to nejdůležitější z materiálu dostupného z domácích sbírek, ale současně získat řadu prací, které jsou dnes v zahraničním majetku. To, co by bylo ještě před několika lety nemyslitelné, tj. zapůjčit na výstavu díla z Moderna museet ve Stockholmu nebo Centre Georges Pompidou v Paříži, se dnes ukazuje nejen jako možné, ale také nutné, má-li být tvorba surrealismu představena ve své celistvosti. Tato skutečnost vypovídá o něčem velmi podstatném. Je známo, jak velké množství prací českého surrealismu je v zahraničních sbírkách, zejména ve Francii, ale nejen tam (např. v Německu, Itálii, dokonce i v Latinské Americe). Sotva by se tam však dostala, kdyby jména jako Toyen, Jindřich Štyrský nebo Jindřich Heisler neznamenala jeden z vrcholů českého moderního umění a s ním i surrealismu jako celku. Surrealismus se tak objevuje jako druhý výrazný proud českého moderního a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
