Korsickým separatistům se opět podařilo obrátit na sebe pozornost médií. Pro své poslední útoky si vybrali poněkud netradičně vlastní francouzské území. Již koncem září otřásl výbuch bomby zdmi justičního paláce v Aix-en-Provence a 5. října zdemolovala podobná nálož část radnice v Bordeaux. Společným jmenovatelem obou detonací je Korsická fronta národního osvobození (FLNC - canal historique).Francouzská vláda reagovala nekompromisně: „Jsme rozhodnuti bojovat jako loňského roku, kdy jsme podobné formy terorismu zlikvidovali,“ prohlásil po výbuchu v Bordeaux předseda vlády Allain Juppé. Tato energická slova nelze vnímat jen jako osobní rozhořčení premiéra, který zastává shodou okolností také úřad starosty v Bordeaux a který odjel z budovy radnice jen několik hodin před explozí. I průměrnému Francouzovi se situace na „Ostrově krásy“, jak je Korsika přezdívána, zdá již nesnesitelná.
Politika cukru
Za posledních patnáct let se na Korsice vyzkoušelo všechno možné: dvě všeobecné amnestie, vlastní parlament, uznání korsičtiny jako oficiálního jazyka, založení univerzity i miliardové finanční dotace z Paříže i Bruselu. Korsika dostává ročně 7 miliard franků, což je v přepočtu 27 tisíc franků na jednoho obyvatele, a ostrov je tak nejvíce dotovaným francouzským regionem. Kromě toho mohou Korsičané počítat s úlevami na daních (například daň z přidané hodnoty činí na kontinentu 20,6 procenta, kdežto na Korsice jen 8 procent), s nižšími cenami pohonných hmot,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 25 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
