Když máš na auto, tak hezky čekej

V mrazivém šeru trpělivě podupává několik desítek lidí. Konec fronty se stále prodlužuje, vytrvalci v předních liniích už jsou promrzlí na kost. Přešlapují tu už od noční tmy, oproti ostatním ale mají jistotu, že za půl hodiny, až se dveře konečně otevřou, získají nízká pořadová čísla a jejich věc bude dříve vyřízena.

Takovouto scénu, jako vystřiženou z éry reálného komunismu, zažije každý Pražan, který si pořídí automobil. Jedině na Dopravním inspektorátu v Kongresové ulici totiž může pro svého plechového miláčka získat státní poznávací značku. Ke koloritu zdejšího úřadu ovšem nepatří pouze ranní fronty, ale také houfy žadatelů, kteří celý den zdánlivě bezcílně lelkují v přízemí budovy. Důvod? Kdo přeslechne vyhlášení svého čísla a včas se nedostaví k příslušnému okénku, ztrácí pořadí.

„Lidi si to dělají sami,“ komentuje vzteklé reptání žadatelů ředitel pražské sekce dopravní služby Policie ČR, podplukovník Zdeněk Bezouška. „V Praze jen za loňský rok přibylo sto tisíc osobních vozů. My pracujeme čtyři dny v týdnu a na dvě směny. Proč se sem ale davy přihrnou hned dopoledne?“ Podle Bezoušky se situace zlepší po chystané modernizaci úřadu: pořadová čísla napříště nebude vydávat důchodkyně za umaštěným okénkem, ale stroj v ceně milionu korun. Nekonečné čekání to samozřejmě neodbourá, ale jak říká pplk. Bezouška, „čeká se na všech úřadech“. Tiskový mluvčí pražské ČR major Petr Link je ještě ráznější: "Když si někdo koupí auto za milion, ať si tu klidně čtyři…