Klinická smrt na pokračování

Skutečnost, že česko-slovenská přestřelka ve věci zrušení dovozní přirážky na dovoz automobilů na Slovensko těsně předcházela brněnské schůzce středoevropských premiérů, respektive sdružení CEFTA, nebyla patrně náhodná. Je možné, že Bratislava své rozhodnutí mistrně načasovala tak, že Praze prakticky znemožnila přijmout jakékoli protiopatření. Česká vláda ve svých komentářích doprovázejících schůzku CEFTA totiž tak halasně obhajovala zásady svobodného obchodu, že si pak jakoukoliv krizi v česko-slovenské celní unii už nemohla dovolit. Samozřejmě pokud nechtěla torpédovat brněnská jednání. A to nechtěla.

Zdola není shora

Souvislost mezi CEFTA a česko-slovenskou celní unií je velice úzká. Z historického pohledu vzato, vznikaly vždy zóny volného obchodu tak, že již existující zóny nebo celní unie k sobě „přisávaly“ další, zpravidla sousední státy. I celní unie mezi Českem a Slovenskem by mohla být jakýmsi hnacím motorem rychlejší liberalizace a odbourávání cel v rámci CEFTA. Oba státy si totiž mohou v praxi vyzkoušet, jaké plody nese svobodný obchod. Jenomže je tady háček: česko-slovenská celní unie nevznikla přirozeným způsobem, tedy ze „zdola“, postupným odbouráváním celních a necelních bariér mezi dvěma samostatnými státy, ale „shora“ rozpadem vyššího celku (nejprve společného státu a později měnové unie). A právě tento „psychologický“ faktor se může ukázat jako velice podstatný. Unie vznikající „zdola“ z politické a ekonomické iniciativy občanů,…