Bič na novináře

Podle platné ústavy má český státní úředník povinnost poskytovat veřejnosti „přiměřeným způsobem“ informace o své práci. Podrobnosti - říká se v Listině základních práv a svobod - určí zákon. A právě o tomto ustanovení minulý týden při projednávání zásad nového tiskového zákona dlouze diskutovala Legislativní rada vlády. Nakonec se však příslušný paragraf do schváleného návrhu stejně nedostal. V praxi to znamená, že všichni občané (včetně novinářů) budou při získávání informací dál v podstatě závislí na libovůli byrokratů: pokud se totiž státní úředník rozhodne, že s vámi nebude mluvit, neexistuje účinný zákonný nástroj, který by jeho mlčenlivost mohl prolomit.

Překážka, nebo pomoc

Nově připravovaný zákon z dílny ministerstva kultury chce oproti současnému stavu zakotvit několik novinek. Novináři mají mít napříště právo chránit svůj zdroj, odpovědnost za zveřejnění nepravdivých údajů nebude mít šéfredaktor, ale vydavatel, a noviny budou mít povinnost, jestliže otiskly informaci o zahájení trestního stíhání, zveřejnit i zprávu o ukončení vyšetřování. Nejdůležitějším a současně nejspornějším ustanovením je ovšem tzv. „právo na odpověď“. Na návrh Tigridova ministerstva se zde říká, že každý, jehož jméno se objeví v novinách v souvislostech „dotýkajících se jeho cti“, má právo na tomtéž místě zveřejnit svoji reakci. Toto právo mu nový zákon dává bez ohledu na to, zda původní informace o jeho osobě byla či nebyla pravdivá. Pokud redakce odmítne…