V České republice se letos očekává 3,5 % růst hrubého domácího produktu. Slušné. Jižní Korea vloni zaznamenala šestiprocentní nárůst HDP. Velmi dobré. Komunistická Čína již po několik let deklaruje více než desetiprocentní přírůstky národního důchodu. Vynikající! Hodnocení růstu, poklesu či stagnace hrubého domácího produktu zaznívají v ekonomickém zpravodajství denně a stala se součástí slovníku běžného občana. Stoupá-li HDP, je to pro většinu lidí znamením rostoucí životní úrovně. Klesá-li, bude asi nutno nějaký čas sahat hlouběji do peněženky. Je tomu ale skutečně tak?
Ne všechno lze převést na peníze
Formálně se pomocí HDP měří celkové bohatství společnosti. Objev hrubého domácího (někdy též národního) produktu přesto nebyl dosud nikde patentován. Simon Kuznets z Harvardu, který dostal za průkopnickou práci v oblasti měření národního produktu (gross national product) Nobelovu cenu, definoval hrubý národní produkt jako součet soukromé spotřeby, podnikových investic, vládních výdajů na statky a služby a tzv. čistých vývozů (rozdíl mezi celkovými vývozy a dovozy). Jednoduše řečeno: jde o peněžní hodnotu statků a služeb vyrobených obyvateli určité země během jednoho roku.To, že nejde o měřítko objektivní, je patrné na první pohled. Problematické jsou zejména podnikové investice. Započítávají-li se do celkového blahobytu nákupy strojů a zařízení firem, bylo by vhodné odečíst i znehodnocení jejich strojového parku. Proto také řada ekonomů raději…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
