Češi nemají nepřítele
Před deseti dny schválila česká vláda v podstatě bez zájmu sdělovacích prostředků nejzávažnější armádní dokument od vzniku republiky: vojenskou strategii pro léta 1996 až 2005.
Před deseti dny schválila česká vláda v podstatě bez zájmu sdělovacích prostředků nejzávažnější armádní dokument od vzniku republiky: vojenskou strategii pro léta 1996 až 2005. Přede dvěma měsíci (ještě pod názvem vojenská doktrína) ji vrátila ministerstvu obrany k přepracování, nyní prošla údajně bez vážnějších výhrad.Jedenáctistránkovým dokumentem vláda konečně říká, jak má naše armáda vypadat, jak bude fungovat, odkud nám hrozí nebezpečí a jakým způsobem bychom mu měli čelit. Přesto, že armáda pracuje na své transformaci (od roku 1989 v pořadí už čtvrté) již víc než rok a ještě delší dobu se snaží sblížit s NATO, chybělo jí to nejpodstatnější: deklarace vojenské politiky, která světu jasně řekne, kde ve vojenské oblasti chceme stát a koho považujeme za nepřítele.
Ruská rizika
Česká vláda nepovažuje za nepřítele nikoho. Podle dokumentu není pravděpodobné, že by se Čechy a Morava staly cílem přímého vojenského napadení. Experti uvažují pouze o některých bezpečnostních rizikách, která mohou vyvolat ozbrojený konflikt, do něhož by republika mohla být vtažena. Tím aktuálně nejdůležitějším rizikem je politická a ekonomická nestabilita ve východoevropských státech. Podle činitelů ministerstva obrany nešifruje tato věta nic jiného než strach z Ruska. Dalším rizikem je válka v bývalé Jugoslávii: vzhledem k odlišnému postoji mocností (ale i dalších zemí) k řešení balkánského problému je - tvrdí Holáňova vojenská strategie - možná eskalace konfliktů…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
