Podnikání, etika a my
Na konferenci Byznys a etika, která v minulých dnech proběhla v Praze, bylo přeplněno: čas si našli i ministři, mezi přítomnými byla řada celebrit z domova i ciziny, promluvil americký velvyslanec.Proč ten zájem? Protože vztah byznysu a etiky není záležitostí několika altruistických intelektuálů, ani výmyslem znuděných akademiků. Může být možná tím, co rozhodne o našem dalším úspěchu a přežití.
Dva modely
Pravicová a konzervativní politika zaujímá ke světu byznysu vyhraněný postoj. Její dva nejvýraznější představitelé posledních let, M. Thatcherová a R. Reagan, k jejichž odkazu se hlásí i naši přední transformační ekonomové, věřili v přesun veřejné (především vládní) odpovědnosti do soukromého sektoru.Pro tento směr myšlení, hlásící se ke Smithovi, von Hayekovi a Friedmanovi, je příznačný důraz především na vytváření bohatství spíše než na jeho rozdělování. S tím, jak roste jeho moc, síla i bohatství, bude se byznys muset vypořádat i s větším břemenem závazků. Ne vždy je na to připraven a veřejnost, nakloněná hledat v nekontrolovaném a neregulovaném podnikání spíše kdejaké zlo, na to nepohlíží s přílišnou důvěrou. Nepřekvapuje tedy, že se téma etiky dostává do popředí zájmu tam, kde se prosadí konzervativní a pravicová politika, usilující o menší pravomoce státu, o privatizaci apod.Ve vztahu byznysu a veřejné moci existují dva základní modely: merkantilistický a konstituční. Merkantilistické (nebo také dirigistické) pojetí je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
