Když padnou zábrany
S jihoafrickým afrikanistou Erichem Leistnerem o černém kontinentu
Erich Leistner se narodil roku 1928 v německém Lipsku. V roce 1936 rodina odešla do Tanganjiky, kde otec působil jako misionář. Druhou světovou válku prožil Erich Leistner v britské internaci v Rhodesii a Jižní Africe, kde se také v roce 1947 definitivně usadil. Vystudoval národohospodářství na univerzitách v Pretorii a Stellenboschi, na níž získal doktorát. Vystřídal několik vládních a akademických pracovišť a od roku 1964 působí v prestižním Africkém ústavu Jižní Afriky - v letech 1978–91 ústav vedl. Specializuje se na hospodářský a politický vývoj v subsaharské Africe a její vztahy k JAR. Je ženatý, má tři syny a dceru a k jeho koníčkům patří četba, jogging a turistika.
Ve Rwandě a Burundi existovala tradiční stabilita, ale ve zcela nedemokratických poměrech - za dominance přibližně desetiprocentní menšiny Tutsiů. Teprve když koloniální správa těmto zemím vnutila demokratické volby (jeden člověk, jeden hlas), jejich stabilita se zhroutila. Co s tím?Tragédie Afriky spočívá v tom, že lidé odvozují svou loajalitu především od kmenové příslušnosti, jež je pro ně neskonale významnější než národ či stát. Tyto pojmy existují jen rétoricky.Můžete jmenovat byť jediný příklad afrického státu, kde lze hovořit o politickém národě?Nevím. Existuje několik států, které mají to štěstí, že jsou etnicky v podstatě homogenní. Patří k nim naši sousedé Lesotho a Svazijsko.A…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 15 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
