Dítě nemá svobodu volby,
říká dětský psycholog a rodinný terapeut Jiří Kubička
Jiří Kubička vystudoval psychologii na Karlově univerzitě (1975), pak působil ve Výzkumném ústavu psychiatrickém a v Psychologickém ústavu ČSAV, kde se zabýval převážně výzkumem psychologie řeči. Od roku 1981 pracuje na dětské psychiatrické klinice Fakultní nemocnice v Motole jako klinický psycholog. V posledních letech se jeho zájem soustřeďuje na rodinnou terapii. Publikoval v odborných časopisech na téma problémů jazyka, adolescence. Je jedenáct let ženatý, manželka je výtvarnice, děti nemají. Doktorát nedělal, protože „nechtěl dělat zkoušku z marxismu“.
Dětem se podle vás ukládá těžká povinnost - přijmout hodnotový systém dospělých, vyznat se v něm a vyhovět jeho požadavkům, prostě - přizpůsobit se. Do jaké míry je takové přizpůsobení zdravé?Víme, že dokonale přizpůsobené děti v pozdějším věku velmi často „zklamou“. V tom případě bylo jejich přizpůsobení nepřirozené. Umožnilo jim sice zprvu vyrovnat se s požadavky rodičů, ale přestalo se osvědčovat v čase dospívání. To může vést k vážným potížím: krize života založeného na vnějším ocenění, vyniknutí apod. se může objevit v dospívání, ale i mnohem později, v době tzv. krize středního věku. Ani profesně úspěšný člověk nemá prostě vyhráno.Děti se často pokoušejí tlaku povinností uniknout. Není to útěk před stresem, něco jako obrana duševního zdraví?Můžeme to vidět také jinak: jako pokus dítěte komunikovat s rodiči…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
