Nesnesitelná lehkost předsudků
Nesnesitelná lehkost předsudků
Německo diskutuje o kandidátech na prezidenta
Německem obchází strašidlo sebeidentifikace. O jeho existenci každý ví, je analyzováno na nejrůznějších úrovních od zahraniční politiky až po reorganizaci komunální správy a na svém kontě má už dokonce několik čerstvých literárních titulů. K nejpříznačnějším patří kniha postřehů v Německu žijícího židovského publicisty Henryka Brodera „Smilování s Němci“, jejíž obálka ukazuje - bezpochyby německou - oběť vlastního plnicího pera v kaluži rozlitého inkoustu. Co je předmětem sporu? Stručně řečeno otázka, zda současné německé dějiny začínají až rokem 1945, nebo zda stále ještě zahrnují i druhou světovou válku. V prvním případě může být Německo bez problémů konzervativní, neboť má konečně svůj lichotivý bod „nula“, od něhož se odvíjí demokratická Spolková republika. Platí-li však druhá varianta, Německo se musí nadále tužit ve svém multikulturálním evropanství - často i na úkor svých oprávněných národních ambicí. Kdyby se totiž pohodlně rozvalilo v útulném křesle konzervatismu, vedle výkonů posledních 50 let bonnského zázraku by nepřímo a nechtěně konzervovalo i oněch nepříliš zázračných 12 let totálního němectví.
Loajální úředník z Drážďan
Toto dilema je třeba mít na zřeteli při posuzování zuřivé debaty o obsazení úřadu spolkového prezidenta, neboť v dubnu 1994 neodvolatelně vyprší druhé volební odvětví nadstranicky intelektuálního Richarda von Weizsäckera z řad CDU.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
