Sousedství bez servítků
Slovinsko-chorvatské spory nejen o hranici
Je šestatřicet stupňů ve stínu. Po rozpáleném asfaltu přijíždějí automobily, naložené surfy a ostatním prázdninovým náčiním, a v řadě se sunou k celnici. Mnohé mají české nebo slovenské poznávací značky. Několik desítek metrů dál, za téměř vyschlým korytem potoka, je druhá celnice - několik policistů před kontejnery na opuštěném staveništi. Tak nudně a nezajímavě vypadá hraniční přechod Sečovlje na nejzazším konci Piranského zálivu. Tato lokalita je však předmětem tuhého diplomatického sporu mezi Slovinskem a Chorvatskem, dvěma sousedy, kteří ještě donedávna platili za spojence v boji proti velkosrbským ambicím.26.června 1991 Slovinsko a Chorvatsko společně vyhlásily nezávislost a vzájemně se uznaly. Od té chvíle se však jejich vztahy trvale horší: podle ankety, kterou začátkem letošního roku uveřejnil lublaňský list Delo, považovalo loni 46,5% respondentů Chorvatsko za stát, který by mohl nejvíce ohrozit slovinskou samostatnost. Přitom ještě v roce 1990 se Chorvatska obávalo jen 3,8% Slovinců a největší hrůzu - 47,2% dotázaných - nahánělo Srbsko (to v roce 1992 spadlo na 17%, přičemž v anketě figurují ještě Itálie, Rakousko, Maďarsko a Německo, které však ve zmíněných letech ani jednou nevzbudily obavy více než desetiny Slovinců). Slovinsko-chorvatské antipatie zkrátka „zrají“ a za povšimnutí stojí už fakt, že trvalo téměř tři čtvrtě roku, než po vzájemném uznání následovalo navázání…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
