Genocida na konci světa

Dvanáctého listopadu 1991 postřílely indonéské jednotky přes sto civilistů na hřbitově Santa Cruz v hlavním městě Východního Timoru, právě při pohřbu jednoho mladého Timorce, zastřeleného několik dní předtím. V prosinci proběhly filmové záběry masakru televizními obrazovkami západních zemí a svět se teprve po šestnácti letech mezinárodně protiprávní indonéské okupace dozvěděl o existenci zemičky s necelým miliónem obyvatel, na kterou téměř všechny světové velmoci a organizace potichu zapomněly. Masakr v Santa Cruz se lišil od předchozích tisíců podobných a krutějších jen tím, že jej skrytou kamerou natočila skupina britských televizních pracovníků, vydávajících se za turisty.

Zapomenutá okupace

Východní Timor byl po tři staletí portugalskou kolonií, zatímco západní polovina ostrova byla pod holandskou svrchovaností a po druhé světové válce se stala součástí samostatné Indonésie. Obyvatelé Východního Timoru, etnicky blízcí příbuzní Indonésanů, jsou portugalsky hovořící katolíci s početnou čínskou menšinou. V listopadu 1975 si odhlasovali nezávislost na rozpadajícím se portugalském impériu, ale již v prosinci téhož roku následovala invaze desetitisícové indonéské jednotky s leteckou podporou. Djakartská vláda prohlásila Východní Timor za svou 27.provincii a začalo systematické vyvražďování domácího obyvatelstva. Timorcům byla vnucena indonéština, většina podniků přešla do vlastnictví Indonésanů a obyvatelstvo mohlo přežít jen jako laciná pracovní…