Horké hranice
Česká republika uprostřed stěhování národů
Ať už bude česko-německá hranice v následnické dvoustranné smlouvě představena jako státní, nebo jako existující, od příštího jara se může stát „překladištěm horkých brambor“. Před týdnem se německá koalice a opozice shodly na novele ústavního práva na azyl. Bude- li tato změna schválena v březnu v Bundestagu, Německo začne vracet ekonomické uprchlíky do „bezpečných třetích zemí“, tedy těm sousedům, přes jejichž území do Německa přišli. Jejich seznam teprve stanoví zvláštní zákon, ale již dnes je zřejmé, že mezi ně bude patřit i Polsko a Česko. Tři roky po slavnostním stříhání drátů na Šumavě se můžeme dočkat jisté analogie buď s americko- mexickou hranicí osmdesátých let, nebo - v horším případě - německo-švýcarskou hranicí let třicátých.
Romové jako slovenští azylanti
Bonnské rozhodnutí nepřišlo jako blesk z čistého nebe, bylo jen otázkou času, a proto se nelze vymlouvat na překvapení. Celá debata kolem ústavního práva na azyl ostatně nebyla zcela nepodobná sporům o zakotvení Listiny základních práv a svobod do české konstituce. V obou případech šlo o deklarativní princip, který odmítla jak česká, tak německá koalice. Pro názornou představu poslouží nejlépe čísla a konkrétní příklad, byť dovedený ad absurdum.Na Zemi žije téměř šest miliard lidí, z toho přibližně jedna miliarda ve vyspělých státech Evropy, Severní Ameriky, v Japonsku a v Austrálii, ostatních pět miliard ve více či…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
